1 Říj

Jak funguje volební systém do komunálních voleb

Spousta lidí okolo mně nechápe jak volit, aby podpořili svého kandidáta, stranu nebo sdružení. Kolik mají celkem hlasů, koho křížkovat a jak to celé vlastně funguje? Popravdě je to trochu složitější systém a člověk (volič), který nevyvine větší úsilí aby tomu přišel na kloub, se orientovat ve volebních metodách ani nemůže. V České republice se k volbám do zastupitelstev používá D’Hondtova metoda. Účinek D’Hondtovy metody je většinou odborníků označován jako disproporční ve prospěch větších stran. Snahou tohoto článku je laicky objasnit, jak to celé funguje.

V úvodu uveďmě, že volit v komunálních volbách můžou pouze plnoleté (18 let) a svéprávné osoby s trvalým bydlištěm v místě voleb (v obci).

V den voleb je zakázána volební agitace v okolí volební místonosti.

  • V Jablůnce je 11 zastupitelů. Z toho vyplývá právo voliče, volit 11 kandidátů do zastupitelstva. Ne víc, ale klidně míň.
  • Volbu následně můžete provést třemi způsoby:
    • Označíte jednu stranu = dáváte hlas všem členům strany
    • Vybíráte kandidáty napříč stranami, přičemž každému zakřížkovanému kandidátovi dáváte jeden hlas. Jedná se ale pouze o iluzorní hlas (viz. dále)
    • Kombinace obou předchozích systémů. Označíte stranu A (11 kandidátů) a zakřížkujete dalších 5 kandidátů strany B. Strana A tak přijde o 5 hlasů od spodu.
      Další případ – označíte stranu A (8 kanditátů) a zakřížkujete 3 kandidáty strany B. V tomto případě jste využili všech 11 hlasů, které máte.
  • Hlasy, které obdrží strana jako celek se sčítají s hlasy, které dostali její kandidáti (křížkováním). V komunálních volbách tak nemůžete přímo podpořit „svého“ kandidáta bez toho, aby jste podpořili i jeho stranu.
  • Do zastupitelstva postupují kandidáti podle pořadí na kandidátce.

Může vyhrát i mnou preferovaný kandidát?

Může, ale musí získat více než 10% z průměru na jednoho kandidáta své strany. V tomto případě se automaticky posune na první místo kandidátky – nepravděpodobné, ale ne nemožné.

Komunální volby neznají preferenční hlasy!

Příklady:

  1. Obec má 15 členné zastupitelstvo. Existuje lídr strany A, kterého ve vedení obce již nechci. Tento lídr dostal pouze 10 hlasů, ale je napsaný v kandidátce příslušné srany na 1. místě. Dalších 12 kandidátů z jeho strany dostalo po 120 hlasech a další 2 dostali 110 hlasů. Celkem tedy 1670 hlasů a tím strana získala 1 mandát = 1 místo v zastupitelstvu. Kdo bude zastupitelem?
    Jelikož nikdo nedostal více než 10% než je průměr na jednoho kandidáta (průměr je v tomto případě 111,33 hlasů) a přeskakující kandidát by potřeboval 122,46 hlasů, tak mandát získává 1. člověk z kandidátky, i když dostal pouze 10 hlasů.
  2. Volič označí křížkem stranu A (11 kandidátů) v rámečku před názvem strany, současně označí ve straně B křížkem v rámečku před jmény dva kandidáty a ve straně C jednoho kandidáta. Strana A obdrží celkem 8 hlasů (sníženo o počet kandidátů označených v jiných stranách), její kandidáti na 1. – 8. místě po jednom hlasu, strana B obdrží celkem 2 hlasy, její označení kandidáti po jednom hlasu, strana C obdrží 1 hlas, který obdrží i její označený kandidát.
  3. Volič označí na kandidátní listině strany A v rámečku před jmény 3 kandidáty, na kandidátní listině strany B v rámečku před jmény 4 kandidáty, na kandidátní listině strany C v rámečku před jmény 8 kandidátů. Pokud takto volič označil celkem 15 kandidátů (více než 11), je jeho volební lístek neplatný. Stejně tak nesmí označit více než 1 stranu.

Jestli je to spravedlivé nebo není nelze soudit. Prostě je to využívaná volební metoda. Na voliči je jen to, aby volil zodpovědně a volební systém si uvědomil.

Zvítězí strana, která obdrží nejvíce hlasů. Vítězství strany však nemusí znamenat, že tato strana získá i rozhodující  a rozhodovací postavení v obci. To by platilo v případě, že by její vítězství bylo tak výrazné, že získá nadpoloviční většinu mandátů v zastupitelstvu, což se nestává.

+++ Ideální samozřejmě je, aby síly byly rozděleny a následně by v zastupitelstvu vznikla diskuse o kompromisech volebních programů.

— Černá můra je, když většinu získá jedna strana, která si bude v zastupitelstvu 4 roky dělat co chce.

Zdroj: Ministerstsvo vnitra

3 thoughts on “Jak funguje volební systém do komunálních voleb

  1. Pěkně laicky vysvětlené. Příklady 2 a 3 sem pochopil, ale v tem příkladě 1 je to jakési nejasn?. Zkus tady udělat názorný výpočet tých hlasú a jak sa dostaneš na celkový počet 655, aby to pochopil aj strýc Matúšek.

    • 1 kandidát – 5
      5 kandidátů – 50×5=250
      5 kandidátů – 30×5= 150
      celkem: 405 hlasů 🙂

      Ha, omyl. Díky za upozornění.
      Opravil jsem na příkladě kde je více pochopitelné jak je to myšleno.

      Pro objektivitu. V roce 2010 přeskočil všechny kandidáty Stanislav Martínek za Hasiče a Radek Juřínek za TOP 09. Bylo to způsobeno tím, že jejich spolukandidáti dostali málo hlasů, čímž dostala málo hlasů i jejich strana jako celek.
      Radek Juřínek skočil na 1. místo dokonce z 9. místa.

      Naproti tomu např. ODS, kde se dostali kandidáti Jana Palová a Liboše Martinková, kteří měli méně hlasů než třeba František Segrado, Jan Kovář i Věra Martinková.
      U ostatních stran se to nestalo a lidé z prvních míst kandidátek dostali i největší počet individuálních hlasů.
      http://jablunka.cz/UD/2010/Rijen/1447.pdf

  2. Já myslím, že to zbytečno motáš. Gdo chce špekulovať, přečte si návod. Protože ty počty mandátú pro jednotlivé strany určuje statistický úřad z výsledkú voleb a potem sa to tepruvá rozdělí. Gdo chce voliť žluté trička, ví co má zaškrtnúť. Dúležité je, aby nezaškrtnúl vjac jak 11 kandidátú. Já myslím, že po tej vaši předvolební masáži už to má každý ujasněné. Eště možná proběhne jedna v kostele a na tej stezce odvahy sa to bude žlutiť, a potem už idem voliť.

Napsat komentář: strýc Matúškú Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.